A/D
Slovník MIDI běží v testovacím provozu.
Děkujeme za pochopení.
Obvod, který převádí analogový spojitý signál (obvykle napětí) do dvojkové, digitální, soustavy.
Tip 1
Rozhodně se vyplatí v nahrávacím studiu investovat do kvalitního A/D převodníku. Veškerá data, jež jsou původně v analogové podobě, se dnes již zaznamenávají digitálně. Musí tedy projít přes A/D převodník. Takové převodníky je tedy nutné mít všude tam, kde se data nahrávají přes mikrofon (zpěv, mluvené slovo, ruchy, atmosféry, akustické nástroje atd.), dokonce i při záznamu digitálního nástroje, který nemá digitální výstup. V takovém případě jsou potom přímo v nástroji data zpracovávána digitálně, na výstupu nástroje je D/A převodník, pomocí kabelů je signál veden do digitálního záznamového zařízení na jehož vstupu je opět A/D převodník. V záznamovém zařízení jsou data zpracována digitálně a následně vyslána buď digitálně či analogově do zesilovače a reproduktorů. S A/D a D/A převodníky se tedy dnes setkáváme velice často.
Tip 2
Pokud je to možné, vyplatí se používat co nejméně převodníků. Pokud tedy nahrávací systém disponuje digitálními vstupy a výstupy, vyplatí se je využívat. Jednak je tento přenos méně náchylný na rušení z okolí a zároveň veškeré D/A i A/D převodníky nějakým způsobem mění signál. Často se jedná o změny nepatrné, ale změny to jsou.
Tip 3
vzorkovací frekvence A/D převodníku by měla být vždy minimálně dvojnásobně vyšší, než je frekvence nejvyššího znějícího tónu. V případě, kdy by byla vzorkovací frekvence nižší, nebude tento vysoký tón vůbec rozpoznán a v digitálním záznamu pak bude úplně chybět. Pochopitelně je lepší nastavit vzorkovací frekvenci ještě mnohem výš. Každý Zvuk má celou řadu vyšších harmonických frekvencí, jež určují barvu daného zvuku. Pokud by tedy byla vzorkovací frekvence nastavena nízko, změnila by se barva převáděného signálu. Právě z tohoto důvodu byla vzorkovací frekvence audio CD stanovena na 44,1kHz. Polovina z této hodnoty (22,05kHz) je zhruba průměrná maximální frekvence, kterou je lidské ucho schopné vnímat. Časem se však zjistilo, že ani tato vzorkovací frekvence není dostačující, a tak se dnes používají systémy se vzorkovací frekvencí 48kHz, 96kHz i 192kHz.
Tip 4
Ne vždy je nutné nastavovat nejvyšší možnou vzorkovací frekvenci. Čím vyšší je vzorkovací frekvence, tím více místa zabere stejná nahrávka na záznamovém médiu. Pro mluvené slovo například není nutné nastavovat vzorkovací frekvenci 192kHz. Nebo pokud víme, že bude nahrávka na výstupu degradována, opět není nutné nahrávat s tak vysokou vzorkovací frekvencí. Debaty okolo tématu vzorkování jsou nekonečné. Pokud již při nahrávání víme, že výstupem bude audio CD, je možné již nahrávat na 44,1kHz a následně nepřevzorkovávat. Někdo jiný preferuje záznam s vyšší vzorkovací frekvencí a následné degradování signálu na výsledných 44,1kHz. Názory konkrétně na tento problém se liší opravdu u každého.